Jakost vody z veřejných vodovodů v ČR a kvalita vody ze studní

Jakost vody z veřejných vodovodů v ČR

Poslední celoplošný průzkum kvality pitné vody na všech vodárenských zdrojích (nikoliv sítích) ČR byl proveden v r. 1991. V následujících letech bylo celoplošné sledování kvality vody nahrazeno tzv. monitoringem jakosti pitné vody. Ten je prováděn Státním zdravotním ústavem v Praze. Vychází z několika set tisíc analýz pitných vod, které jsou k dispozici asi padesáti procentům všech obyvatel zásobovaných vodárenskými společnostmi.

Podle ročenky Vodovody a kanalizace ČR 2010 se na vyrobené vodě podílejí podzemní zdroje celkově 49,7 % a povrchové zdroje 50,3 %.

Celkem 7,8 milionů obyvatel (80 %) bylo zásobováno pitnou vodou z distribučních sítí, v nichž v roce 2011 nebylo nalezeno překročení limitu žádného z ukazatelů limitovaných nejvyšší meznou hodnotou (NMH). Proti tomu v 61 převážně nejmenších vodovodech zásobujících dohromady 45 880 obyvatel (0,47 %) bylo nejméně u jednoho ukazatele nalezeno překročení NMH uvedené ve vyhlášce č. 252/2004 Sb. ve všech provedených stanoveních. Z toho 65 vodovodů zásobujících 17 332 obyvatel má pro daný  ukazatel v Informačním systému pro pitnou vodu (IS PiVo) evidovanou platnou dočasnou výjimku.

Podrobné údaje o tomto monitoringu naleznete na internetových stránkách Státního zdravotního ústavu: www.szu.cz/centrum-hygieny-zivotniho-prostredi/odborna-skupina-hygieny-vody

Kvalita vody ze studní

Není centrálně sledována, pouze odhadována. V roce 1994 byl proveden průzkum na 125 studnách okresu Plzeň-jih. Při srovnání výsledků analýz s celým rozsahem ČSN 757111 nevyhovovala normě ani jedna studna. Nejčastějším výsledkem bylo, že norma je překračována ve 3-7 ukazatelích v jedné studni. S využitím řady dalších lokálních sledování dospěl Státní zdravotní ústav Praha (1999) k tomuto kvalifikovanému odhadu: Zdravotně rizikových je asi 70% studní. Tento odhad se týká cca 800 tisíc studní veřejných, neveřejných i soukromých, kterými je na území ČR zásobováno cca 1,44 miliónu spotřebitelů. V současnosti navíc vzniká mnoho vrtaných studní, ve kterých je zvýšená pravděpodobnost výskytu těžkých kovů, především arzenu. Koncentrace těžkých kovů přitom nebývá při běžném zkráceném rozboru, požadovaném pro kolaudaci, stanovována!