O vodě

Lidské tělo se skládá větším dílem z vody, obsahuje přibližně stejné procento vody jako zemský povrch. Máme v sobě 23 procent uhlíku, 2,6 procenta dusíku, 1,4 procenta vápníku a stopová množství více než 30 jiných prvků. Především však obsahujeme kyslík a vodík, spojené v té jedinečné molekulární kombinaci zvané voda. Kojenec je ze čtyř pětin voda, dospělý člověk asi ze dvou třetin, starý člověk…

Důležitým ukazatelem kvality pitné vody je tzv. celková tvrdost vody, definovaná jako součet obsahu vápníku a hořčíku ve vodě – v laboratorních rozborech označována jako Ca + Mg.

Voda, kterou používáme pro úpravu na vodu pitnou, je získávána z cca 55% z povrchových zdrojů – ta bývá znečištěna především oplachem z polí dusičnany, pesticidy, rezidui hnojiv a bakteriálně. Zdroje podzemní – 45% - mívají nadměrnou tvrdost a nadlimitní množství těžkých kovů, podle podloží, ze kterých jsou čerpány

V sedmdesátých letech bylo v USA zjištěno, že v chlorovaných pitných vodách vznikají tzv. trihalometany, tedy chlorované organické látky s karcinogenními a mutagenními účinky.

Přirozené podmínky výskytu dusičnanů ve vodách (cca 2 mg/l) byly postupně narušovány růstem lidských sídlištních celků. Nepříznivý stav se však dlouho týkal pouze podzemních vod v koncentrovaných sídlištních celcích. Ještě v roce 1960 bylo konstatováno, že povrchové vody českých zemí, odebírané pro vodárenskou úpravu, obsahují malé množství dusičnanů, které z hlediska zdravotního nepředstavují…

Těžké kovy se do pitné vody dostávají vyluhováním z hornin, ale i z odpadů těžby a úpraven rud, odpadů z energetiky a z metalurgického průmyslu.

Co lze dělat v prevenci? Omezit příjem karcinogenních látek. Těchto látek je celá řada; omezme se tedy na ty, které souvisí s karcinomem GIT včetně tlustého střeva a konečníku: